Multicast přes satelit

        Multicast přes satelit je ideální prostředek pro plošnou distribuci zpráv na velmi rozlehlé území. Kromě vysílání televize a rozhlasu lze takto velmi výhodně distribuovat i data na protokolu IP. Jediný multicastový server může vysílat data současně do všech sítí, které jsou v dosahu daného satelitu a  mají na některém ze svých vstupů multicastový přijímač.

        V čem se liší multicastový přenos od unicastového? Liší se především v adresaci. Data nejsou z centra vysílána konkrétnímu příjemci – ten je při satelitním přenosu definován tzv. MAC adresou satelitního přijímače a k ní přiřazenou IP adresou. I když data ze satelitu „vidí, či slyší“ všechny přijímače, data projdou jen k tomu pravému adresátovi. V případě multicastu jsou data adresována na všeobecnou MAC adresu a skupinovou IP adresu. Všechny multicastové přijímače z dané multicastové skupiny je propustí na svůj ethernetový port. Pro multicast jsou využívány adresy z rozsahu 224.0.0.0 až 239.255.255.255. Je tedy možno vysílat více pro více multicastových skupin současně, pro každou jiný obsah.

         Určitou nevýhodou může být – zejména u méně spolehlivého spojení – fakt, že multicastové pakety jsou na IP douručovány metodou tzv. nejlepšího úsilí ( protokol UDP) – tedy bez potvrzování a možností opětovného vysílání při ztrátě cestou. Záleží na aplikaci, zda to vadí, či ne. Při vysílání zpráv je např. možné stejnou zprávu opakovat až do jejího nahrazení novou. Pokud je ale aplikací např. video nebo audio, pak vznikne v příjmu výpadek. Na satelitu je samozřejmě multicast vysílán a zabezpečen pro přenos stejně jako ostatní signály:

Technologie SCPC stejně jako DVB-S2 nebo starší DVB-S.

DVB řešení má jistou nevýhodu v tom, že přijímače DVB pracují až od poměrně velké přenosové rychlosti – typicky 1 MSps u profi, 5 MSps u levných přijímačů. To je tím, že DVB je využíváno zejména pro distribuci TV signálu a ne pomalých dat. INTV má samozřejmě profesionální řešení i pro rychlosti řádově stovek kbit/s. Jinak by vysílání muselo být sdruženo s jiným DVB vysíláním, nebo by uživatel musel pronajmout výrazně širší pásmo, než vyžaduje jeho aplikace.

Řešení multicast ale nemusí být jen na IP přes DVB.

 

  Pro příjem multicastu se používají dvě metody:

• přijímací strana se přihlásí k danému multicastovému serveru a začne přijímat data (v případě přerušení přenosu se musí přihlásit znovu). To je typický příklad pro sledování internetového vysílání rozhlasu a televize, případně videokonference, dálkové školení, telemedicínu atd.. V tomto případě je ale třeba dimenzovat server a přenosovou síť na takovou kapacitu, aby mohl daný informační tok být vysílán tolikrát, kolik je příjemců

• přijímací strana se nemusí přihlásit k serveru – pouze poslouchá to, co je právě vysíláno. Příjemce si tedy nemůže vybrat co bude sledovat, resp. to, co bude sledovat je dáno tím, do jaké multicastové skupiny patří. Tento způsob je používán pro plošnou distribuci jedné informace všem – např. zprávy o počasí, zpravodajství tiskové agentury, vyhlašování burzovních a sázkových kursů, dopravní situace, lze ho velice výhodně používat např. i pro plošné vyhlašování signálů v případě krizových situací. (Není třeba volat na každé místo zvlášť – to by zabralo příliš času a není záruka, že se dovoláme – ale zprávu, či signál lze neustále opakovat, použít ke spuštění automatického signalizačního systému apod.). Výhodou je, že pro všechny příjemce je použit jeden datový tok, pro přenos tedy stačí ve srovnání s první možností relativně úzký kanál a toto řešení je proto neobyčejně vhodné pro satelitní distribuci informací. Používané přenosové rychlosti jsou obvykle 64, 128 nebo 256 kbit/s, pro video samozřejmě více.
  

        Dražší řešení ale umožňuje kromě příjmu multicastu i oboustrannou datovou komunikaci na IP. Lze je proto využít např. pro připojení k internetu, vytvoření VPN, sběru a přenosu informací atd.

– distribuce audio a video obsahu – konference, školení, telemedicína

– zpravodajství tiskových agentur pro své odběratele

– informace o počasí, dopravní informace

– burzovní a sázkové zpravodajství

– varovné systémy

Cílový trh:

– vládní organizace

– firmy s pobočkami na velmi rozsáhlém území

– významné finanční instituce

– tiskové agentury jako např. ČTK

– sázkové kanceláře