Když jsem v minulém tisíciletí chodil do školy, tvrdili nám, že vesmír se cyklicky rozpíná a pak zase hroutí do sebe. Tuto teorie stále někteří vědci zastávají. Jiní vypočítali vše od několika milisekund po velkém třesku až po současnost. Tvrdí, že veškerá hmota byla v tom jednom mrňavém bodě, čas neexistoval a pak to udělalo BUM! Kde se to vzalo, jak dlouho to čekalo, to vědci neřeší, nelze to vypočítat. No selský rozum mi říká, že když čas neexistoval, nemohlo dojít k žádné změně, či události, která by to velké BUM spustila. Samozřejmě, mohl tu být ON, tedy Stvořitel. Čekal nikde, neboť prostor údajně neexistoval, čekat ale nemohl, protože to vyžaduje existenci času.
No a pak to zkrátka bouchlo. Prý před asi 13,8 mld let, neboť takovou dobu k nám letí světlo z nejvzdálenějších objektů. Jenže jak se tam ta hmota dostala, když na to neměla žádný čas ani při rychlosti světla, kdy by logicky vesmír musel být 2x starší. Prý jednoduše – došlo k expanzi prostoru, takže hmota nikam cestovat nemusela – no nevím, neměla by pak všechna být na okraji té velké bubliny? Jak a kdy se dostala při expanzi prostoru do veškerého prostoru? Asi tedy rozpínáním prostoru docházelo jen k ředění hustoty hmoty a přitom se to místy zdrclo a utvořily se hvězdy.
Jenže díky novým technickým možnostem tuhle prý vědci objevili vesmírnou strukturu, která musí být starší, než náš vesmír … No to je asi problém. Pak nepochází z toho našeho velkého BUM, resp. ho popírá, protože je-li starší, musel před velkým BUM existovat i čas, a nejen čas, ale i prostor. A jak je možné, že při expanzi prostoru při velkém třesku to do sebe nenarazilo? Stará cizí hmota přece měla být vytlačena až na okraj našeho vesmíru a ne se tady u nás potulovat!
No zase mi něco říká, že to asi vše bylo trochu jinak. Ale když jsme schopni pozorovat jen 5% hmoty, a zbytek svádíme na temnou hmotu a temnou energii, jak mohou vědci tvrdit, že to bylo právě tak, jak dokážou vypočítat, ale ne dokázat. To pak není věda, ale dogma … papír to snese. Když něco nevychází, stačí upravit konstanty 🙂
Stejně jako ty červí díry lezoucí z černých děr. Na jedné straně víme, že do černé díry spadneme z horizontu událostí, který je vlastně na rovníku, protože díra rotuje velice rychle a z pólů vidíme občas výtrysky. Víme, že nás obrovská gravitace rozloží špagetovým efektem na základní částice hmoty, ale to nám nebrání se uprostřed černé díry otočit o 90° a cestovat skrz tu superhustou hmotu k jejímu jižnímu nebo severnímu pólu, abychom tam vlezli do červí díry a dostali se někam jinam. Teda za co všechno dneska lidi dokážou brát peníze… to není věda, to je umění!
Stále platí jen to, že vím, že nic nevím … neboť to, co víme, je jen zrnko prachu v celém vesmíru