Pokus se Schrödingerovou kočkou je dobře znám. Kdo se do krabice podívá, ten ví, zda je kočka živá nebo mrtvá. Kdo se nepodívá, pro toho může kočka být v obou stavech. Podobně to bylo s odvalením balvanu jedné jeskyně. Jen ten, kdo tam byl první znal pravdu … a to už se dostáváme od makrosvěta někam jinam.
Zaujal mne pokus se zachycením fotonu na dvou místech současně. Údajně byla použita mřížka, na které foton mohl putovat na jedno nebo na druhé místo. Mrška foton byl prý na obou současně. No světlo tvořené fotony má jak známo vlnový charakter – kdy naše oko zobrazuje podle vlnové délky nějakou barvu – a kvantový znamenající, že foton je nositelem jistého kvanta energie. A to mi vrtá hlavou. Když tedy člověk pomocí nějaké mřížky (jistě souměřitelné s vlnovou délkou daného fotonu) dokázal, aby foton dopadl na dvě místa současně, měla by energetická krize být vyřešena! Stačí nainstalovat dost mřížek a znásobit existenci každého fotonu, a tedy jeho energii. Jedno Slunce nám tak může dodávat energii několika Sluncí. Geniální! Nebo je to trochu jinak? Může být skutečně foton na dvou místech současně a mít tedy dvojnásobek svojí energie? Selský rozum říká, že ne …